Hi-res audio pre starších a pokročilých

Díky nižším nákladům na digitální reedice nejsou nové přírůstky ve vysokém rozlišení v e-shopu supraphonline.cz plonkové ani o prázdninách, jež obvykle hudební vydavatelství v předtuše „horkého“ podzimu využívají beze zbytku. Nabídka Supraphonu byla 30. července rozkročená žánrově zeširoka, ale všechny tituly spojuje formát WAV 192 kHz/ 24 bitů.

Dvojalbum s Bachovými Koncerty pro 2 – 3 – 4 cembala a orchestr, BWV 1060-5 vyšlo poprvé u Supraphonu v roce 1985. Od nahrávek šesti koncertů je neodmyslitelná naše legendární cembalistka Zuzana Růžičková, vedle níž se vystřídali další sólisté, Angličan David Roblou, Maďar János Sebestyén a Litevka Giedré Lukšaité-Mrázková, absolventka pražské HAMU, kde od roku 1981 působí, aby si společně zahráli v Koncertu pro 4 cembala a orchestr a moll (BWV 1065). Nahrávky vznikly v dubnu roku 1983 v pražském Rudolfinu za doprovodu Filharmonického komorního orchestru pod taktovkou Petra Škvora, toho času i koncertního mistra České filharmonie. Album zůstává po letech ojedinělým recitálem méně frekventovaných barokních skladeb, jejichž interpretace vyžaduje špičkové sólisty.

Skupina Futurum vznikla v roce 1983 jako „bokovka“ kytaristy Miloše Morávka a klávesisty Romana Dragouna z brněnské formace Progres 2, kteří nakonec úplně odešli, aby místo rozsáhlých artrockových kompozic mohli hrát sdělnější rockové písničky, ovlivněné tvorbou King Crimson, Talking Heads či UK. Futurum sice po dlouhé odmlce od roku 2005 opět koncertuje, ale všechny studiové nahrávky vznikly do rozpadu skupiny na konci 80. let. Kolekce Singly tak poprvé shrnuje nahrávky ze dvou malých desek z řadovek Ostrov Země (1985) a Jedinečná šance (1987) i z nealbového singlu Superměsto / Zóny lidí z roku 1985. Škoda jen, že v sestavě šesti skladeb se stopáží minialba (25:34) chybí Soumrak ze „splitu“ Rockový maratón 2 (1986), o který se Futurum dělilo s dalšími deseti skupinami.

Raritou jsou rané nahrávky ještě jazzrockového Pražského výběru, které vyšly v roce 1978 v oblíbené pantonské sérii debutových desek Mini Jazz Klub 17, pouze několik málo měsíců před prvním albem Žízeň (1979). Kocábovy skladby Vyznání a Ondřej však skupina s věkovým průměrem do 25 let paradoxně nahrála už v listopadu roku 1976 ve studiu pražského Smetanova divadla, tedy v trochu odlišném obsazení. Kromě nezaměnitelného autorského rukopisu a nápaditých aranžmá zde však vedle kapelníka Michaela Kocába nechybí baskytarista Ondřej Soukup, saxofonista Jiří Niederle a kytarista Zdeněk Fišer a ve skladbě Ondřej ani hostující trio Marsyas, se kterým Pražský výběr často spolupracoval rovněž na koncertech: vokály jsou tak výjimečně rozšířené až do pětihlasu.

Hanu Ulrychovou si spojujeme hlavně s bratrem Petrem a Javory, resp. Javory Beatem, ale už v 60. letech prošla brněnskými skupinami Vulkán a Atlantis i olomouckými Bluesmeny, začátkem sedmé dekády pak spolupracovala i s velkými orchestry. Zpěvačka s výjimečným altem a projevem prokázala všestrannost už na prvním sólovém albu Pojďte dál, chci být chvíli s vámi… z roku 1975. Silněji dodnes vyznívá první strana LP desky s písněmi Petra Ulrycha (mj. Touha či Luční král), ale výborně dopadly i coververze Delta Dawn countryové Tanyi Tucker (Žíznivé ráno) nebo Lowdown z repertoáru rockjazzového Chicaga (Stoupám), a samozřejmě lidová Zaleť sokol. Hanku na albu doprovázejí Orchestr Gustava Broma, TOČR, studiová skupina i Cimbálová muzika BROLN s primášem Jindřichem Hovorkou.

Vinylová hliadka

Folkové album Blue z bohaté diskografie Joni Mitchell, které je podle loni revidovaného žebříčku magazínu Rolling Stone napříč různými žánry třetí nejlepší vůbec, oslavilo 22. června abrahámoviny. Při této příležitosti připravil warnerský label Rhino na 2. červenec komplet 4LP The Reprise Albums (1968-1971), kterými se kanadská písničkářka prezentovala v prvních letech kariéry, konkrétně Song To A Seagull (1968), Clouds (1969), Ladies Of The Canyon (1970) a Blue (1970), první v novém mixu, další tři remasterované. Jejich společným jmenovatelem jsou víceméně sólové nahrávky, které předcházely pestrým instrumentacím dotvářeným jazzovou smetánkou. Ryzí písničkářství, silné texty a nezaměnitelný hlas, vesměs jen s vlastním doprovodem akustické kytary, klavíru nebo dulcimeru.

Povedený živák A Bigger Bang Live / Live On Copacabana Beach 2006, který vyšel 9. července na labelu Mercury v distribuci Universal Music na 3LP, je hudební vizitkou z nejúspěšnějšího turné The Rolling Stones. Koncertní šňůra A Bigger Bang Tour, která 22. července 2007 obsáhla i vystoupení na brněnském Výstavišti, tehdy Stounům vynesla přes půl miliardy dolarů a v rockové historii je druhá, hned za o pár let mladším turné irské čtveřice U2. Skupina tehdy vyrazila koncertovat k aktuálnímu albu A Bigger Bang (2005), ale to mělo v playlistu mezi dvěma desítkami trvalek zastoupení pouze okrajové, takže hity jako Jumpin‘ Jack Flash, Honky Tonk Women, Sympathy For The Devil a samozřejmě (I Can’t Get No) Satisfaction jsou v bouřlivé kulise známé brazilské pláže „povinné“.

Američan Philip Glass patří mezi neznámnější skladatele minimal music, ale jeho početná diskografie je aktuálně zastoupená hlavně na desítkách cédéček. Tohle skóre alespoň zčásti vyrovnává reedice opery Akhnaten, jež vyšla na 3LP poprvé v roce 1987 u CBS a 23. července se dočkala vinylové reedice v limitovaném nákladu 1000 kompletů na labelu Music On Vinyl. Spektákl Akhnaten je třetí částí „portrétní trilogie“ Einstein On The Beach (1975) a Satyagraha (1980, o Mahátmovi Gándhím), kterou spojují muži, jež svými myšlenkami změnili svět, v němž žili – hrdinou opery o třech dějstvích je faraon Akhnaten, první monoteista, jenž přinesl nový pohled na náboženství. Hudbě jsou vlastní repetitivní struktury, árie v mrtvém jazyce starověkého Egypta jsou dalšími melodickými linkami.

Júlové tipy z TIDAL Masters

Americký písničkář Jackson Browne, který debutoval eponymním albem už v roce 1972, se 23. července na vlastním labelu Inside Recordings připomněl patnáctou řadovkou, která si nezadá s kvalitou raných nahrávek, určitě jde o nejlepší přírůstek diskografie od alba The Naked Ride Home z roku 2002. Deseti skladbám, u nichž Browne figuruje alespoň coby spoluautor, je vlastní folk rock s četnými countryovými odbočkami. Majitel znělého civilního hlasu, který byl v roce 2004 uveden do Rock And Roll Of Fame, střídá akustické kytary s elektrickými i klavírem, do studia pak dostali pozvánku jak dlouholetí spoluhráči, ke kterým patří mj. bluegrassový kytarista Greg Leisz a bubeník Mauricio Lewak, tak žádaní sidemani jako baskytaristka Jennifer Condos, bubeník Jay Bellerose nebo klávesista Patrick Warren.

Když zpěvák, multiinstrumentalista, producent a hitmaker Prince na jaře roku 2016 v sedmapadesáti zemřel, zanechal ve svém studiu Paisley Park bezpočet nevydaných nahrávek, které od té doby dědicové třídí. Zatím prvním výstupem je album Welcome 2 America, které vyšlo 30. července na labelu NPG Records. Nahrávky dvanácti původních skladeb vznikly na jaře roku 2010 během studiových „jamů“ s baskytaristkou Tal Wilkenfeld, bubeníkem Chrisem Colemanem a klávesistou i koproducentem Morrisem Hayesem, z vlastní skupiny The New Power Generation přizval Prince jen tři vokalistky. Celý set neztrácí tah i přesto, že baladám a volnějším tempům se vymyká jen trojice energičtějších čísel Check The Record, Hot Summer a Yes. Tohle není žádný pietní sampler, ale regulérní album.

Mezi bluesrockové milníky patří album Layla And Other Assorted Love Songs z roku 1970, jediný počin formace Derek And The Dominos, kde byl Eric Clapton jen jedním z členů, ale s hostujícím Duanem Allmanem zde posunuli dialogy elektrických kytar na mistrovskou úroveň. Všech čtrnácti skladeb, kde z původního repertoáru v čele s hitovou Laylou vybočuje jen menšina (mj. standard Key To The Highway či Hendrixova Little Wing), předvedl předloni na Lockn‘ Festivalu v jižanské Virginii početný Tedeschi Trucks Band kolem zpívající kytaristky Susan Tedeschi a slide kytaristy Dereka Truckse, posílený o kytaristu Treye Anastasia z kapely Phish. Kompletní záznam skvělého vystoupení pod názvem Layla Revisited (Live At Lockn‘) vyšel 16. července u Fantasy jak na 3LP a 2CD, tak i digitálně ve vysokém rozlišení.

Na čo sa tešiť?

Thrash metal, tedy rychlejší metalová odnož plná členitých kytarových riffů, nepatří do rockového hlavního proudu, ale pravidlo potvrzují výjimky, kterým vévodí Metallica s eponymní, v pořadí však už pátou studiovou řadovkou z roku 1991, přezdívanou podle obalu, na němž lze objevit v tmavých tónech jen logo skupiny a stočeného chřestýše z Gadsdenovy vlajky z období americké války za nezávislost, často „The Black Album“. Tímto počinem čtveřice z Los Angeles debutovala na vrcholu domácího žebříčku Billboard 200 v silné konkurenci popu, černé hudby i country a dodnes se alba jen doma v USA prodalo 16,8 milionu kusů. Ostatně „áčka“ pěti singlů Enter Sandman, The Unforgiven, Nothing Else Matters, Wherever I May Roam a Sad But True patří k hojně frekventovaným skladbám většiny rockových rádií po celém světě. Je proto logické, že měsíc po třicátých narozeninách alba (původní datum 12. srpna připadá ještě na hlavní vydavatelské prázdniny) nabídne vydavatelství Universal Music opulentní box 26 hudebních nosičů (6LP, 6DVD a 14CD), které obsáhnou kromě nově remasterovaného alba koncerty z Wembley a Moskvy, nejrůznější demosnímky, pracovní mixy a další rarity. Přidanou hodnotou budou i stodvacetistránková knížka v pevné vazbě, tři trsátka a spousta podobných memorabilií. Kdo nepatří mezi sběratele a skalní příznivce, uvítá nepochybně ekonomické verze na 2LP a 3CD.

Napísal

Pavel Víšek