Hudobné novinky na streame, vinyloch a CD  Február 2023

Publikované: 19.02.2023   Napísal: Pavel Víšek

Novinky na streame, vinyloch a CD je pravidelný formát článkov, v ktorom vám prinášame hudobné novinky za uplynulý mesiac. Slovenské, české, ale aj zahraničné novinky na CD, LP a streame vydané v hi res kvalite spolu s autorskou recenziou pre vás pripravil etablovaný žurnalista Pavel Víšek.

Hi res audio novinky pre starších a pokročilých

Novinek ve vysokém rozlišení zvuku nabídl e-shop supraphonline.cz v prvním měsíci roku 2023 poskrovnu a tak rubriku po čase opět doplňují starší tituly ze zlatého fondu. K hlavnímu proudu se tak nabízí solitérní produkce napříč hudebními žánry i diametrálně odlišná představa o možnostech vysokého rozlišení zvuku. Společným prvkem je bezeztrátový WAV.

Na své si opět přišli sběratelé nahrávek mnohonásobného Zlatého slavíka, protože 27. ledna vyšlo u Supraphonu řadové album Karel Gott ’79 v další z digitálních reedic, tentokrát ve formátu WAV 44,1 kHz/24 bitů. Většina z tuctu skladeb je už dnes víceméně pozapomenutá, dost možná největší hit Karla Gotta z konce sedmdesátých let Jen se hádej, vypůjčený z repertoáru velšské poprockové zpěvačky Bonnie Tyler (v originále It’s A Heartache), totiž vyšel v roce 1979 na nealbovém singlu. Mezi pamětihodné výjimky patří klenutá balada Stokrát chválím čas, kterou proslavil v roce 1977 kanadský poprockový zpěvák Dan Hill pod názvem Sometimes When We Touch, v Evropě bodovala o něco později. Na albu Karla Gotta v pražském studiu Mozarteum už tradičně doprovázel Ladislav Štaidl se svým orchestrem.

Čtvrté album Turbo 88, kterým v roce 1988 potvrdila svoji pevnou pozici v poprockovém mainstreamu západočeská skupina Turbo, vyšlo 27. ledna u Supraphonu ve formátu WAV 44,1 kHz/24 bitů. Z původního obsazení tehdy zůstali už pouze kytarista Richard Kybic a klávesista Jiří Lang, rytmiku doplnili baskytarista Petr Šťastný a bubeník Jaroslav Želínský, zmínit je třeba ještě druhého klávesistu Martina Laula. Ve studiu Hrnčíře navíc Turbo v březnu 1988 posílilo ještě několik hostů. V písních Vodopád prázdných slov a Navždy „Good bye“ se mikrofonu chopila Marcela Březinová z OK bandu, klávesovou sekci posílil Daniel Fikejz z Comba FH a svého druhu největší hvězdou byl bubeník Klaus Scharfschwerdt z východoněmeckých Puhdys. Alba s hitovkou Láska z pasáží se prodalo 125 000 kusů.

Do zlatého fondu naší populární hudby patří určitě Generace, s níž v roce 1977 zapůsobil vokální soubor C & K Vocal jako zjevení. Album, které paradoxně o rok předběhla exportní verze Generation u „odvážnější“ Artie, je v katalogu Supraphonu dostupné ve formátu WAV 192 kHz/24 bitů od 31. května 2019. Čtyři původní skladby včetně titulní Generace doplnily vynikající předělávky z Kuřete v hodinkách, jediného alba s texty Josefa Kainara, které zbylo po skupině Flamengo (Rám příštích obrazů a Doky, vlaky, hlad a boty) a Chorovod od polského písničkáře Marka Grechuty, který stejně jako všechny původní skladby otextoval Ladislav Kantor. Ve skupině Labyrint se sešla naše muzikantská smetánka, mj. Ota Petřina a vedle kapelníka Pavla Fořta i další členové bývalého Flamenga Vladimír Kulhánek a Jan Kubík.

Smyčcový Pavel Haas Quartet patří ve světě vážné hudby už dlouho mezi nejváženější česká jména nejen mezi komorními soubory. Na pátém albu Schubert: Smyčcový kvartet č. 14 d moll „Smrt a dívka“ / Kvintet C dur, které vyšlo 18. listopadu 2016 u Supraphonu rovněž ve formátu WAV 96 kHz/24 bitů, sáhlo kvarteto po dvou kompozicích rakouského skladatele Franze Schuberta, jehož tvorba spadá do pozdního klasicismu až raného romantismu. Téma smrti je v kvartetu d moll obsaženo nejen v jeho názvu, ale i ve volbě tóniny, která se podle dobové charakteristiky vyznačuje „těžkomyslnou ženskostí, splínem a předtuchami“. Ve smyčcovém kvintetu C dur, jenž Schubert dokončil v roce 1828, kdy mu do konce života zbývaly jen dva měsíce, Haasovce posílil německo-japonský violoncellista Danjulo Ishizaka.

Novinky na LP – vinylová hliadka

Šestého ledna na den přesně připravili na warnerském labelu Rhino Records vinylovou reedici alba Little Earthquakes, kterým v roce 1992 debutovala americké písničkářka s klavírem Tori Amos. Kolekce dvanácti emotivních autorských písní s hitovkami Crucify, Winter a Silent All These Years v žebříčcích postupovala zvolna, ale z dosavadních šestnácti alb zůstává s globálním prodejem tří milionů kusů nejúspěšnější a jen v USA si připsala na konto dvě platinové desky. Na místy košatých instrumentacích participovaly dvě desítky muzikantů a dvakrát i studiový orchestr, ale určující jsou elektronický klavír Yamaha CP-80 a koncertní křídlo téže značky. Téměř hodinová stopáž alba cílila původně na možnosti CD, vinylová reedice se nyní poprvé rozrostla na 2LP a nahrávky tak získaly lepší dynamiku.

Iggy Pop, který v roce 1967 stál u zrodu legendární protopunkové kapely The Stooges, se na svých albech v minulé dekádě obracel k francouzskému šansonu i jazzu, ale na novince Every Loser, jež vyšla 6. ledna na labelu Atlantic v distribuci Warner Music také na LP, se vrací hlouběji k rockovým kořenům. S hudebními základy jedenácti původních skladeb vypomohli vedle producenta Andrewa Watta ponejvíce Josh Klinghoffer a Chad Smith z Red Hot Chili Peppers, mezi dalšími hosty figurují kupříkladu Duff McKagan z Guns N‘ Roses, Stone Gossard z Pearl Jam, Dave Navarro z Jane’s Addiction nebo Taylor Hawkins z Foo Fighters, úhrnem více než hvězdná sestava. Pokud nepočítáme zmíněné mezihry, energická čísla s hutnými riffy mírně převažují a Iggymu Popovi to zpívá tak, že by mu pětasedmdesát hádal málokdo.

Vydavatelství Atlantic Records, které vzniklo v roce 1947 v New Yorku, slaví letos půlkulaté jubileum a to je dobrý důvod připomenout ve speciální reediční řadě na vinylu vybraná alba ze zlatého fondu napříč hudebními žánry. Mezi prvními se na warnerském labelu Rhino Records 27. ledna objevilo čtvrté album Fragile, kterým se britská skupina Yes prezentovala v roce 1972. Vzniklo v nejsilnějším obsazení, které tvořili zpěvák Ian Anderson, kytarista Steve Howe, baskytarista Chris Squire, klávesista Rick Wakeman a bubeník Bill Bruford. Tolik výrazných muzikantských individualit nemohlo v jedné kapele vydržet moc dlouho, naštěstí v této konstelaci vznikla ještě pátá řadovka Close to the Edge (vydaná také v roce 1972). Z devíti skladeb se mezi koncertní trvalky zařadily zvláště Roundabout a Heart of the Sunrise.

Novinky na streame – Januárové tipy z TIDAL Masters

Saxofonistka Mette Henriette se sámskými (laponskými) kořínky, jež patří na norské jazzové scéně mezi nejzajímavější osobnosti nastupující generace, zaujala už v roce 2015 eponymním debutovým dvojalbem u renomovaného mnichovského vydavatelství ECM Records. Tady také 20. ledna vyšlo druhé album Drifting, které Mette natočila se svým netradičním triem, jež dále tvoří pianista Johan Lindvall a violoncellistka Judith Harmann. Oproti prvnímu albu, které nahrál ansámbl třinácti muzikantů, působí letošní kolekce patnácti autorských skladeb komorněji. Ke křehké meditativní atmosféře nahrávek přispívá vysoký podíl improvizace, což platí zvláště pro obě dámy, Lindvallův klavír vytváří většině skladeb rytmickou páteř. Všechny nahrávky alba trio pořídilo v prostorách moderní budovy Munchova muzea v Oslu.

Britský klavírní virtuos András Schiff patří mezi největší bachovské interprety naší doby, což zatím naposledy potvrdil na albu J. S. Bach: Clavichord, které vyšlo 27. ledna v řadě New series na labelu ECM Records. Budapešťský rodák, který nahrává už od roku 1973, se zde vůbec poprvé zaměřil na Bachův oblíbený nástroj, jehož zvuk je podle Schiffa pozvánkou do „nového světa, tiché oázy v naší hlučné a neklidné době. Díky klavichordu teď hraji a slyším Bacha jinak." Čtyřicet tři drobných skladeb patří vesměs mezi na rané klávesové kompozice, která nám přibližují atmosféru Bachovy doby a "kantabilní umění" klavichordu. Nahrávky András Schiff pořídil v Síni komorní hudby v Beethovenově domě v Bonnu na replice klavichordu Specken z roku 1743, kterou realizoval belgický stavitel Joris Potvlieghe.

King Tuff je „alter ego“ kytaristy a zpěváka Kylea Thomase, frontmana americké čtveřice Witch, kterou v roce 2005 založil jako svou bokovku J Mascis z kapely Dinosaur Jr. Svoje chytlavé písničky by totiž v domovské formaci, stylově rozkročené mezi psychedelickým rockem a doom metalem, prosadil stěží. Potvrzuje to zvláště jeho pátá sólovka Smalltown Stardust, jež vyšla 27. ledna v Seattlu na labelu Sub Pop a podle prvních recenzí si kvalitou nezadá s dlouho nepřekonanou prvotinou Was Dead (2008). Kolekce jedenácti autorských skladeb je přitom zřejmě posluchačsky nejpřístupnější deskou, kterou zatím King Tuff natočil. Sám Smalltown Stardust charakterizuje jako „album o lásce, přírodě a mládí“, v písničkách se totiž nechal inspirovat svými začátky v rodném městečku Brattleboro ve Vermontu.

Na čo sa tešiť? – očakávané hudobné novinky

Osmé album Dark Side of The Moon z roku 1973 vyneslo britskou skupinu Pink Floyd mezi legendy pop music. S prodejem 50 milionů nosičů už soupeří o druhou příčku mezi nejúspěšnějšími alby všech dob s australskými AC/DC, jejichž želízkem v ohni je řadovka Back in Black (1980). Na špici se samozřejmě nadále drží Michael Jackson s bestsellerem Thriller (1982), jenž má na kontě 70 milionů nosičů. Kulatiny připomene box The Dark Side of the Moon / 50th Anniversary Deluxe Box Set v limitovaném nákladu, po němž kvůli cenovce 250 liber sáhnou hlavně movití skalní příznivci a sběratelé. Kromě knihy v pevné vazbě s řadou fotografií obsáhne devět hudebních nosičů (2x LP, 2x SP, 2x CD, 2x Blu-ray Audio a DVD-Audio), které se nevyhnou duplicitám. Album Dark Side of the Moon v novém remasteringu Jamese Guthrieho najdeme na CD a ve vysokém rozlišení ještě na discích DVD-Audio (PCM 48 kHz/24 bitů) a Blu-ray Audio (PCM 192 kHz/24 bitů). Také živák The Dark Side of the Moon Live at Wembley 1974 je v boxu na CD i LP. Ten však bude v obou verzích dostupný samostatně, podobně jako zmíněná kniha The Dark Side of the Moon 50th Anniversary, která dostala rozměry LP desky. Datum vydání je ve všech případech 24. března.